Tak jsme si jednou udělaly maturitku, pochlubily se rodičům (finanční odměna nás minula velkým obloukem, což jsme vážně nečekaly), sprášily se do bezvědomí, navzájem se táhly na Ježíše (což není samozřejmě možné, takže uznáváme, že je nám návrat domů velkou záhadou), vystřízlivěly, PŮL ROKU nic nedělaly a bylo to tady. Vysoká škola - další úžasná etapa našeho života.. tedy, my jsme si myslely, že bude úžasná, ale opak byl pravdou.. Každý říkal: "Na výšce jsou ty nejlépe strávené léta, samé večírky, chlastání, sex, žádné vstávání do školy, žádné učení. Prostě paráda." Ok, uznáváme, že večírků jsme si užily možná až přespříliš, ALE kde jsou ti kluci a slavný sex? Kde je to válení se doma? Kde je to nicnedělání? Furt po nás v té škole někdo chce, furt nás otravuje, ničí nám naše skvělé studentské životy..
Ale teď? Teď je to jedna velká sračka.. Jedna zkouška za druhou. 150 A4 na jednu, 198 A4 na druhou a občas třeba i jen 120 A4 - awesome! Tak si tak jezdíme do Brníčka pro ty Fka a je to paráda, mohly bychom s něma vytírat prdele všech zvířat v pražské Zoo. Někdy si říkáme, jestli raději nevyskočit z okna, ale jakmile se podíváme ven z našeho "famózního" bytu (teprve teď jsou vhodné uvozovky, protože ten byt je maximálně na hovno) zjistíme, že metrová výška by nám asi nic moc neudělala. Ale ne, že by nám to nějak vadilo, je to prča nemít stále zkouškové za sebou a pořád se učit, aspoň se nenudíme.
Super, je poklidný středeční večer a zase nám stoupl tlak, jak o té škole píšeme. Jedna z nás se učí zrovna o Hitlerovi, kterému mimochodem taky pěkně hráblo a jsme k té vyhrabanosti teď dost blízko i my, a já beru na sebe tohle břemeno a dopíšu ten úžasný článek, co jsme vyplodily. Ok, tak už není o čem psát. Myslím si, že jste si obrázek udělali sami. Těm, kteří jsou na výšce přejeme good luck a těm, kteří jsou stále na střední vzkazujeme - Úžívej dokud můžeš!